Knižní vazby
Knihařské zpracování se začalo rozvíjet se vznikem prvních tiskovin již ve starém Egyptě, kdy byly pergameny slepovány k sobě a navíjeny do svitků. První knižní vazby bylo použito asi 100 let před naším letopočtem. Tehdy byly kodexy vázány do dřevěných desek. Již tehdy měla knižní vazba plnit tři základní úkoly. Prvním tímto úkolem je sjednocení volných listů a jejich následné udržení pohromadě. Druhý požadavek, který knižní vazba splňuje je ochrana před vnějšími vlivy. V neposlední řadě vazba působí esteticky a dává knize osobitý ráz a vzhled.
V současné době rozlišujeme několik základních typů vazeb. Vazby se dělí na měkké, polotuhé a tuhé. V následujícím článku jsou postupně charakterizovány a představeny jednotlivé druhy vazeb včetně jejich technologických postupů.
ké a polotuVAZBA MĚKKÉ A POLOTUHÉ VAZBY:
VAZBA V1
Měkké a polotuhé vazby knih
vazba V1
- nejrozšířenější druh vazby
- zhotovujeme na snášecích linkách - viz technologie
- knižní složky vloženy do sebe a do obálky
- knižní složky sešity a oříznuty po třech stranách
- pro šití se používá drát
- Podle normy ON 88 3750 pro knižní vazby je dovolený rozsah pro sešitovou měkkou vazbu V1 u papíru plošné hmotnosti do 70 g/m2 nejvýše 60 listů (120 stran), nad 70 g/m2 maximálně 44 listů (88 stran). Šití drátem se řídí výškou knižního bloku. Pro menší sešity ve formátu menším než A6 se používají 1 - 2 skobky, pro formáty A6 - A5 2 - 3 skobky a pro formáty větší než A5 2 - 4 skobky.
vazba V2
- středně náročná vazba
- nižší životnost
- syntetická lepidla PUR
- neperiodické tiskoviny, paperback, katalogy, příručky, učebnice
- jednotlivé listy jsou slepeny ve hřebu a posléze zavěšeny do obálky. Následně probíhá trojstraný ořez
- U vazby V2 je povolená varianta, tzv. oblepované měkké vazby V2a. Základní charakteristikou této vazby je oblepený hřbet plátnem a dělená obálka.
- Podle normy ON 88 3750 pro knižní vazby je i u vazby V2 stanovena tloušťka bloku. U papírů s plošnou hmotností do 90 g/m2 je stanovena tloušťka vazby na 4 - 35 mm. Pro spojení dvoulistů je doporučeno frézování nebo slepování. U papírů s plošnou hmotností do 100 g/m2 je stanovena tloušťka vazby na 5 - 40 mm při spojování složek speciálně perforovaných ve hřbetním lomu, a 5 - 20 mm při spojování složek slepených ve hřbetním lomu. I u vazby V2 je možné překročení limitů stanovených normou.
vazba V3
- technologicky nejméně náročná, nejtarší způsob vazby
- jednotlivé složky jsou shora prošity drátěnými skobami
- následně zavěšeny do čtyřikrát rýhované obálky a oříznuty po třech stranách.
- při velkém rozsahu brožury je u blokové vazby V3 špatná rozevíratelnost publikace. Ta se projevuje až do vzdálenosti 5 cm od hřbetu.
- velmi omezená je také trvanlivost této vazby, protože dochází k protrhávání okrajových listů v místech okolo drátěných skobek.
- U blokové měkké vazby V3 je povolená varianta V3a (oblepovaná bloková měkká vazba). Obálka u této varianty je dělená, hřbet je oblepen plátnem nebo jiným nepropustným materiálem. U vazby V3a je odolnost vazby vyšší.
- Vazba je vhodná především pro malonákladové neperiodické publikace merkantilního charakteru a vysokoškolská skripta, nebo malonákladové učebnice.
- Kombinovaná vazba V2 a V3. Knižní blok je sešitý drátem, poté je odfrézován hřbet knižního bloku a následně zalepen do obálky podobně jako u vazby V2. Tím je výrazně zlepšena rozevíratelnost a pevnost této vazby.
vazba V4
- velká technologická náročnost, použití jen u velkých nákladů.
- vazba je vhodná zejména tam, kde vyžadujeme vysokou životnost a nelze z různých důvodů použít tuhou vazbu (například výroba velkých katalogů, atlasů, publikací kvalitního obsahu, odborná periodika zásadnější povahy, většího rozsahu)
- Knižní složky jsou ve hřbetě sešité tavnou nití a poté sneseny nebo sneseny a následně klasicky sešity, zalepeny a zavěšeny do čtyřikrát rýhované obálky a oříznuty po třech stranách.
- šité složky dodávají vazbě největší pevnost mezi měkkými vazbami. Tloušťka knižního bloku se u této vazby pohybuje od 5 do 50 mm. Pro knižní složky šité klasicky se používá jednoduchý brožovací steh bez gázy. Obálka je čtyřikrát rýhovaná, dvě rýhy uprostřed, vpředu a vzadu dvě rýhy 4 - 6 mm vzdálené od hřbetu. Při zavěšování musí být přilepena v ploše mezi první a čtvrtou rýhou.
Tuhé vazby knih
Tuhé vazby jsou pro velké množství poměrně náročných operací nutných k jejich zhotovení technologicky nejnáročnější ze všech druhů vazeb. Tuhé vazby jsou díky své odolnosti určeny především pro dlouhodobé používání a všude tam, kde se předpokládá větší namáhání vazby a kde se uplatní její elegantní vzhled.
Tuhé vazby jsou charakterizovány tím, že knižní blok spojený šitím nebo lepený všemi možnými způsoby je spojen s knižními deskami, které jsou vyrobeny z lepenky nebo z plastu. Spojení je zajištěno předsádkami podlepenými k vnitřní straně knižních desek, nebo případně zavěšením ve hřbetě na dutinku. Tuhé vazby jsou rozděleny do několika kategorií.
Knižní vazba V7
- je tuhou vazbou s kombinovaným potahem, tzv. poloplátěná vazba. Knižní desky jsou potaženy papírem a hřbet knihy je potažen plátnem, nebo jiným vhodným materiálem. Potahový papír bývá samozřejmě většinou potištěn.
Knižní vazba V8
- je vazba s nekombinovaným potahem, tzv. celoplátěná vazba. Knižní desky jsou potaženy celistvým plátěným potahem. Tato vazba má povolené tři varianty. V8a je vazba, kdy jsou knižní desky potaženy laminovaným papírem. V8b je tuhá vazba s deskami potaženými papírovým potahem. Papír může být lakovaný, běžně potištěný, speciální potahový, nebo se syntetickým zátěrem. V8c tuhá vazba s deskami potaženými jiným potahem, například usní, imitací usně, včetně vatování desek.
Knižní vazba V9
- má desky z plastu ztužené neměkčenou PVC fólií nebo lepenkou. Povolená varianta je V9a, což je tuhá vazba s neztuženými deskami z plastu, pouze měkčené PVC fólie.
